Každý jsme občas pěkně naivní… A zvlášť, pokud jde o lásku. Vždycky doufáme jen v to dobré a to zlé si připouštíme jen velmi neradi. Na druhou stranu, když už si to připustíme, dá nám to takovou facku, že se ze zamilovaného poblouznění rychle probereme. Linda si zakouší oba protipóly, ani jeden ji ale nepřesvědčí o nesmyslnosti vztahu, který si dlouhodobě udržuje. A tak pracuje, stará se o děti, pije, kouří a občas nadává na život…
No, co si budeme povídat, Všechno nebo nic rozhodně nebylo mým šálkem kávy 😀 To ještě neznamená, že si nezaslouží článek, protože může zaujmout někoho jiného.
„Už je mi špatně. Protože na tomhle světě neznám pár, který by fungoval normálně.“
„Možná je to proto, že ženy nejsou z Venuše a muži nejsou z Marsu,“ ozval se Edo. „Že jsme všichni ze Země. A nějak spolu neumíme žít. V jakékoli kombinaci.“
(s. 321)
Je to typický „babáčik“, jak by řekla moje teta. Hlavní hrdinka je neskutečně naivní a její příběh je trošku těžko uvěřitelný. Na jedné straně úspěšná a inteligentní žena, která vede prosperující antikvariát (už to je trošku nereálné – knihkupectví by za mě bylo lepší) a neustále se jej snaží zlepšit. A na straně druhé ta samá žena jako nezodpovědná matka a hloupá husička, co uvěří všemu, tváří se, jak má nezávislý život a sní si o princi na bílém koni. A její blízcí kamarádi – Vanda, co se nechce vázat a je tak trochu závislá na sexu, i „gay kamarád“ Edo… no, trošku klišoidní.
Celý příběh je vlastně takové vyprávění o životě, které netvoří moc pospolitý příběh. Ze začátku ani nejde chronologicky, takže je trošku složitější se v něm zorientovat. Některé pasáže jsou téměř bez děje, jiné se snaží o filozofičtější téma, „životní moudra“, dramatičtější momenty nebo romantická vyznání. Jako celek ale působí hrozně ploše. Jedinou útěchou by vám mohlo být, že film je dle ohlasů o něco podařenější – protože údajně s dějem knihy nemá mnoho společného 🙂 Já na něj sílu neměla 😀
Verze, kterou jsem četla, je filmovým vydání knihy, které v sobě obsahuje dva díly vyprávění, jenž předtím vyšly zvlášť – tj. Všechno nebo nic a Všechno nebo nic – Příběh pokračuje. Je to tak trochu štěstí, protože se díky tomu dobere kniha alespoň nějakého trošku smysluplného závěru. Sláva to ale není 😀
V této edici knihu vydala sama autorka ve svém nakladatelství a musím říct, že mě hned zprvu zarazil strašlivý překlad obálky knihy, který vypadá, jakoby ho do češtiny přeložil rodilý Slovák (což předpokládám tak i bylo). Samotná kniha už je ale naštěstí přeložena lépe.
Nechci psát vyloženě negativně, protože chápu, že se podobný styl knih může někomu líbit, ale moc pozitiv se z mého pohledu najít nedá. Řekněme tedy jen, že jde o hodně nenáročné čtení, ideální, pokud si chcete chvilku snít své vzdušné zámky 🙂
Hodnocení
Všechno nebo nic – Eva Urbaníková
Všetko alebo nič, překlad Miluše Krejčová
Evita Press, 2016, 368 stran
978-80-8176-162-1
Anotace
Všechno anebo nic je otevřený příběh lásky, která ne vždy skončí tak, jako v jiných knihách. Drze a bez servítky o vztazích, které nás válcují, o ženském přátelství, které nás chrání, o mužích, na kterých se zapomíná… I když vlastně toho nejsou hodní…Linda, Vanda a Jakub nejsou vymyšlené postavy. Chodí mezi námi, nadále se potloukají svými životy a je jen otázka času, kdy si znovu najdou přechodné bydliště v knize… Protože žijí přesně stejnými radostmi a starostmi jako my všichni ostatní, jen k nim přistupují, řekněme, trošku po svém…
