Téma druhé světové války a všech jejích hrůz je v literatuře zpracováváno relativně často. A rozhodně to není nijak na škodu, protože je potřeba si tyto události připomínat – ať už kvůli tomu, abychom se z nich poučili, tak kvůli tomu, abychom nezapomněli na ty, co je museli prožít na vlastní kůži. Vypravěčka známé a plodné autorky Jodi Picoult vypráví o tomto těžkém období našich dějin hned z několika úhlů a pracuje s tématem viny a odpuštění, ale také s nesmrtelným obrazem světa, který není černobílý.
Knižní Vypravěčka vypráví svůj příběh ústy hned několika postav. Ústřední trojicí je Sage, její babička Minka a devadesátiletý Josef.
Sage je pekařka, která pracuje po nocích a stýká se jen s málo kým. Jedinou oporou je jí kamarádka a současně šéfka, milostný vztah udržuje s ženatým mužem. Lidí se straní také kvůli smrti své maminky, s níž se dosud nevyrovnala, a autonehodě, jejíž následky jí hyzdí tvář. Na terapii se setkává s Josefem – bývalým učitelem, kterého znají a mají rádi snad všichni obyvatelé malého městečka. Když pak Josef Sage navštíví v pekárně, postupně se spřátelí. Jednoho dne ji však Josef požádá o něco, co Sage postaví do složité role. Chce, aby mu pomohla zemřít. Josef je totiž bývalým nacistickým důstojníkem, který působil v Osvětimi.
Sage kontaktuje úřady a její „případ“ dostává na starosti Leo, který společně s kolegy pátrá po bývalých nacistických pohlavárech a snaží se je vydat spravedlnosti. Ten jí doporučí, aby si Josefův příběh nejprve celý vyslechla, aby bylo možné ověřit jeho totožnost a to, že říká pravdu. Když pak navíc zjistí, že v Osvětimi byla rovněž babička Sage – Minka, zkoumají možnost, zda se mohla s Josefem potkat a tedy jej případně identifikovat.
Minčino vyprávění je pak další rovinou příběhu, která je asi nejsilnější. Poprvé v životě se ve svých vzpomínkách vrací do ghetta a později do Osvětimi, aby své vnučce předala svůj příběh. Ten doplňují také zápisky z jejího deníku, kde zpracovává hrůzy, jež prožila, ve fiktivním příběhu o dobru a zlu.
Jak je patrné, příběh je opravdu mnohovrstevný. Byť je velmi zajímavé pozorovat, jak jednotlivé postavy přistupují k příběhu, který se dozvídají – ať už z úst Josefa nebo Minky, v celkovém kontextu je to spíše na škodu. Dobrý záměr protknout Minčin životní příběh ještě fiktivním příběhem děj spíše více zamotává, stejně jako příběh Sage, která se vrací do minulosti a vyrovnává se ještě i se svými trablemi.
Nejvíce čtivé pasáže obsahuje, jak se dá čekat, právě Minčino vyprávění, jež později doplňuje příběh Josefa ve chvíli, kdy se jejich osudy opravdu protknou. Ostatní pasáže jsou spíše jsou, alespoň z mého pohledu, lehce „výplňové“. Ať už je to lovestory, která se do děje až podezřele snadno zamotává, postoj Sage ke svému židovskému původu nebo detailní popisy kvásků a pekařiny.
Příběh je i přes svou sílu a myšlenku místy hodně pohádkový. Mému naturelu více vyhovují více obnažené příběhy bez příkras a zaobalování. To jistě také v mnohém ovlivňuje fakt, že mi obdobné příběhy nevadí číst a tudíž jsem četla i mnohé, které válečné hrůzy popisují více detailněji. Což také znamená, že je kniha jistě vhodná pro ty, co tato problematika zajímá, ale současně ji potřebují dávkovat ve „snesitelných“ dávkách.
Spíše, než přesný popis historických událostí v příběhu nacházíme i pohled rozdílných generací, potřebu uchovávat a znát své dějiny a dokázat se k nim postavit, ale také množství filozofických otázek, jež nás nutí zamyslet se nad tím, co je ještě dobré a co už ne, a nakolik může člověk své činy odčinit, či si zasloužit odpuštění.
Hodnocení
Vypravěčka – Jodi Picoult
The Storyteller, překlad Ivana Nuhlíčková
Ikar, 2014, 512 stran
978-80-249-2607-0
Anotace
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi?
Kam dále?
Přečtěte si o dalších knihách pojednávajících o hrůzách druhé světové války:
