Tygře, tygře je autobiografický příběh Margaux Fragoso, jež byla od sedmi let zneužívána o 44 let starším mužem. Příběh plný krásných vzpomínek, ovládání a psychického teroru. Příběh plný selhání mnoha zúčastněných.
S Peterem se sedmiletá Margaux potkává na plovárně. Společně se svou matkou se s ním spřátelí a začnou chodit do domu, kde žije společně se svou partnerkou a jejími dětmi. 51 letý Peter je charismatický a brzy si je obě zcela získá. Margaux se věnuje, hraje si s ní a její matka tak může odpočívat. Postupně je s ní čím dál více o samotě, dostává se do role jejího kamaráda, nahrazuje jí otce a nakonec s ní naváže i milostný vztah a zcela ji ovládne. Během let se na ni více a více váže a jeho psychický nátlak se stupňuje. Prakticky ji má ve svém područí až do Margauxiných 22 let, kdy Peter pod vlivem nemoci a výčitek spáchá sebevraždu.
Margauxin životní příběh ukazuje ve své syrovosti veškeré stránky zneužívané oběti, i to, jakými způsoby dokáže pachatel svou oběť připoutat k sobě. A to dokonce i po relativně dlouhé době po svém úmrtí. Díky tomu, že je příběh vyprávěn přímo Margaux a ne někým jiným, nacházíme v něm jasně rozpoznatelné stále trvající vazby k pachateli. Unikátní přímá zpověď s sebou však nese i velmi zaujatý pohled na průběh celého vztahu. Naopak postrádá nějakou osobní zpětnou vazbu nebo zamyšlení se – buď jej autorka psala příliš krátce po jeho ukončení a nebo je tímto vztahem natolik ovlivněna, že již nějakého nadhledu není schopna.
V příběhu tedy celkově chybí reálné zhodnocení toho, co se po celou tu dobu dělo. Ano, jsou zde vylíčeny (mnohdy i velmi detailně) veškeré hrůznosti, které s malou dívkou Peter prováděl, často jsou ale Margaux nepřímo omlouvány, zkresleny rádoby příjemnými vzpomínkami nebo z nich čiší ovlivnění Peterovým charismatem.
Velmi zajímavě z celého vyprávění ovšem vyplouvá na povrch katastrofické selhání Margauxiných rodičů, osazenstva Peterova domu i státu. Peter je opakovaně za zneužívání stíhán, jsou mu odebrány děti, které měl v pěstounské péči, v průběhu vztahu s Margaux je dokonce i ve vězení. I přesto se nikdo nad jeho náklonosti k Margaux a jejich častým trávením času osamotě nepodivuje. Sama Margaux ovšem také nepochází z úplně „zdravé“ rodiny. Otec je despota, neurotik a alkoholik, matka opakovaně léčena na psychiatrii. A pouze otec se několikrát nad vztahem Margaux a Petera pozastaví, je ale obměkčen buď dcerou nebo manželkou (či vlastní lhostejností).
Jakkoli je téma zajímavé a najdeme v něm mnoho pasáží k zamyšlení, kniha jako taková bohužel příliš čtivá není. Je plná popisů obyčejných dnů a množství nedůležitých informací. Jistě by jí prospělo více redaktorských úprav a, jak jsem již zmiňovala, nějaký objektivní názor – když už ne od autorky samotné, tak alespoň od nějakého odborníka. Jako celek tedy hodnotím spíše střízlivě.
Hodnocení
 |
| (zdroj) |
Tygře, tygře – Margaux Fragoso
Tiger, tiger, překlad Květa Palowská
Jota, 2001, 352 stran
978-80-7217-918-3
Anotace
Malá Margaux se jednoho dne seznámí na plovárně s Peterem Curranem. Je jí sedm let, jemu jednapadesát. Peter dívenku i její matku pozve na návštěvu. Margaux je okouzlená světem exotických domácích mazlíčků, hraček a také nádhernou zahradou. Duševně nemocnou matku péče o dcerku vyčerpává a je ráda, že Peter zahrnuje děvčátko pozorností a vytváří mu pohádkový svět.
