Tentokrát začnu osobněji. I přesto, že o tom na blogu nijak často nemluvím (což je chyba, kterou se pokusím napravit), jedním z mých nejoblíbenějších autorů, ne-li tím nejoblíbenějším, je Terry Pratchett. Autor, jehož humor buď milujete nebo vám přijde divný. V tom prvním případě se stáváte zarytým fanouškem, který touží po tom mít kompletní sbírku jeho děl doma (jako já 😀 ). V tom druhém, no… máte holt jiný smysl pro humor 🙂 (a nic proti vám nemám, můj manžel četl od Pratchetta jednu (!) knihu a nebavila ho).
Pastýřská koruna, jakožto poslední díl celé Zeměplošské série, kterou Pratchett stihl napsat ještě před tím, než podlehl v roce 2015 Alzheimerově nemoci, ve mě tedy vyvolává vlnu nostalgie. Ostatně, ono všechny díly s Toničkou Bolavou tak trochu nostalgické a smutnější jsou. Rozloučení se autora s celým světem (naším i tím Zeměplošským) právě jejím pohledem bylo ze čtenářského pohledu krásné.
Na zeměplošské poměry je Pastýřská koruna relativně krátkým dílkem, o silný příběh ale rozhodně ochuzeni nejsme. Jen je tentokrát méně spletitý (což je pochopitelné). Z Toničky vyrostla plnohodnotná čarodějka, která je navíc postavena před nejeden nesnadný úkol, jehož se musí zhostit. Pravidelné přelétání mezi Křídou a Lancre a elfové vystrkující znovu růžky do jejího světa tomu moc nepomáhají. Hlavní dějovou linkou proto rezonuje zejména její hledání – místa v životě, způsobu, jak být čarodějkou a toho, jak při tom nezapomenout být sama sebou.
V Pastýřské koruně se setkáváme nejen se známými postavami, přibude i pár nových, s nimiž bychom se rádi znovu setkali, protože slibují nejednu humornou situaci. O ty ale, i přes smutnější celkové vyznění knihy rozhodně ochuzeni nejsme – a to jak z pera spisovatele, tak již tradičně z poznámek překladatele. Všichni fanoušci Terryho Pratchetta si tak jistě přijdou na své. Pro nováčky, kteří ještě žádnou autorovu knihu nečetli, doporučuji spíše některé z jeho mnoha předchozích děl – nejlépe v pořadí, v jakém byly vydávány 😉
Hodnocení
Pastýřská koruna – Terry Pratchett
The Shepherd’s Crown, překlad Jan Kantůrek
Talpress, 2017, 352 stran
978-80-7197-646-2
Anotace
Pastýřská koruna je poslední knihou Terryho Pratchetta. Napsal ji během posledního roku svého života, ještě předtím, než začátkem roku 2015 podlehl neodbytné a atypické formě Alzheimerovy choroby. Uzavřou se tu dobrodružství Toničky Bolavé, jejích oddaných Fíglů i spřátelených čarodějek. Objeví se i zcela nový hrdina, který si jistě velmi rychle získá sympatie čtenářů, a nikoliv jen jejich. Dojde k válce s elfy, která je sice krátká, ale o to zuřivější, a jistě neprozradíme nic nečekaného, když řekneme, že elfové i tentokrát odtáhnou s krvavými nosy. Podíváme se do Ankh-Morporku, k trpasličí firmě, která se zabývá výrobou košťat, a zažijeme dosti nezvyklou přeměnu povýšené čarodějky paní Našeptávalové. Rozloučíme se s celou řadou starých známých a jde o loučení o to těžší, že o jejich dalších osudech si už můžeme nechat jen zdát. Bylo ještě tolik knih, které chtěl Terry Pratchett napsat. Kdyby zůstal naživu, byla by nepochybně i Pastýřská koruna mnohem obsáhlejší, ale i tak je to dobrá kniha a fanouškové Terryho Pratchetta s ní jistě zažijí řadu příjemných chvil.
