„Každý třetí obyvatel planety onemocněl. Každý desátý, možná dokonce i každý pátý, nemoci podlehl. Pokud lidstvo ukázalo svoji vytrvalou sílu k životu, dalo se to vyčíst pouze z makroúrovně, při pohledu na celé populace. Pokud člověk vnímal osudy jednotlivců, oněměl při pohledu na cenu, kterou lidé museli zaplatit.“
(s. 304)
Španělská chřipka se objevila před koncem první světové války a dost možná měla vliv i na její ukončení. Pravděpodobně však za sebou zanechala více obětí, než oba světové konflikty dohromady. Britská novinářka a spisovatelka Laura Spinney se vydává v knize s příznačným názvem Bledý jezdec po jejích stopách, které zanechala na všech kontinentech i v těch nejodlehlejších krajích.
Na pohromu, jakou bezesporu španělská chřipka byla, se Laura Spinney dívá jak z celosvětového hlediska, tak z pohledu příběhů obyčejných lidí. Drobné příběhy životních osudů obyčejných lidí i dopady na ty, kteří přežili. Díky unikátnímu bádání, které autorka provedla, má čtenář možnost nahlédnout do uliček válkou zdecimovaných evropských měst i do brazilské džungle či indických slumů. Vzhledem k neexistujícím možnostem řádné léčby měli totiž pacienti po celém světě téměř stejné možnosti. Virovou infekci lidé v lepším případě považovali za onemocnění způsobené tehdy nově objevenými bakteriemi, v horším jako trest bohů.
„I po několika desetiletích lidi pronásledují představy toho, co mohlo být – ‚alternativní historie‘. Zemřelo tolik lidí a smrt si tak často vybírala zdánlivě náhodně. Co kdyby udeřila jinde? Lidé se tím trápili. Možná je stíhala určitá forma studu za to, že přežili.“
(s. 305)
Nedozírné důsledky
Chřipka (která mimochodem vůbec nezačala ve Španělsku) si po celém světě vyžádala padesát až sto milionů obětí. Zanechala po sobě i mnoho těch, kteří si po prodělané nemoci odnesli doživotní následky – fyzické i psychické. Měla nedozírné společenské i ekonomické důsledky. A popsat se ji podařilo až novodobé vědě. Výjimečnost Bledého jezdce tkví právě ve snaze o propojení všech možných mikro i makro faktorů ve spojení s osobním přístupem. Nechybí samozřejmě ani pohled na rizika, která by pandemie podobného či většího rozsahu, měla v dnešním světě.
„Švédská studie zjistila, že za každou smrt způsobenou chřipkou připadali čtyři lidé, kteří se museli přestěhovat do chudobince. Kdo byl tehdy ve Švédsku přijat do veřejného chudobince dostal jídlo, oblečení, zdravotní péči a byly mu hrazeny náklady na pohřeb, přišel ale o právní způsobilost.“
(s. 306)
Proč si přečíst?
Vzhledem ke složitému tématu by se mohlo zdát, že bude i samotný čtenářský zážitek obtížný. Opak je ale pravdou. Příběh se čte velmi dobře, děj plynule ubíhá a nové a nové zajímavé poznatky a souvislosti vás nenechají býti nepozornými 🙂
S čistým svědomím mohu vřele doporučit!
Hodnocení
Bledý jezdec – Laura Spinney
Pale Rider, překlad Filip Samec
Omega, 2017, 352 stran
978-80-7390-687-0
Anotace
Španělská chřipka, jejíž epidemie se šířila v letech 1918–1920, má na svědomí 50 až 100 milionů životů a také největší globální humanitární katastrofu nejen dvacátého století, ale dost možná v celé zaznamenané historii. Proto je s podivem, že v učebnicích dějepisu je jen zmínka o ní, jen pouhá poznámka pod čarou v kapitole o první světové válce.
Laura Spinney vypráví příběh opomíjené pandemie, která postupovala z Aljašky do Brazílie, z Persie do Španělska či z Jižní Afriky do Oděsy. Vypráví příběh z pohledu obyčejných lidí, kteří v té době žili, popisuje, jak vir během cesty mutoval, a hlavně zničující následky, které měl.
Autorka se opírá o nejnovější výsledky výzkumu z oblasti virologie, epidemiologie, psychologie a ekonomie. Líčí katastrofu, která lidstvo změnila na celá další desetiletí i dozvuky až do dnešní doby.
Výsledkem je zjištění, že tehdejší pandemie španělské chřipky měla na formování dnešní moderní doby větší vliv, než obě světové války dohromady; změnila globální politiku, rasové vztahy, rodinné struktury a významně ovlivnila i medicínu, náboženství a umění.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Bledého jezdce seženete například v síti Knihy Dobrovský 🙂
