Nepříliš vzdálená budoucnost. Lidstvo je ohrožováno vyspělou mimozemskou civilizací. Její poslední útok sice odrazilo, nikdo ale neví, kdy dorazí další, mnohem ničivější. Mimozemšťané, pro něž se kvůli vzhledu připomínajícímu hmyz vžil název Termiťané, jsou hrozbou, s níž se musí organizace, která sdružuje všechny národy světa, vypořádat. Jejich jedinou nadějí je vyškolit nejlepší strategické mozky světa pro nadcházející boj. Termiťané se totiž dokáží velmi rychle učit a jakoukoli strategii využít záhy pro svůj vlastní prospěch.
Nejnadanější jsou vybíráni již v útlém věku – dětský mozek je v tomto ohledu praktičtější a není zatížen zkušenostmi a naučenými postupy. Jedním z takovýchto „kadetů“ je i Andrew „Ender“ Wiggin. Dostává se do Bitevní školy umístěné na orbitě Země, kde začíná jeho výcvik. Záhy se projeví jeho schopnosti, ale i pochybnosti o tom, zda může úlohu vůdce zvládnout.
V uzavřeném prostředí Bitevní školy, v níž jsou zavřeny desítky nejinteligentnějších a současně nejdominantnějších dětí světa, rozehrává autor skvělou etudu. V ní si pak hraje s psychologií postav všech žáků, ale i těch několika málo učitelů, kteří mají za úkol ze svých svěřenců dostat maximum v co nejkratším čase a za použití téměř jakýchkoli metod.
V roce 2003 byl natočen podle knihy stejnojmenný film – jeho děj je ale oproti knižní předloze hodně zjednodušen 🙂
Druhá, menší, dějová linka se věnuje Enderovým sourozencům – Peterovi a Valentine. Oba jsou, stejně jako Ender, vysoce inteligentní a každý krok jejich jednání je promyšlený. Na jejich příběhu si Card pro změnu pohrává s myšlenkou masového ovlivňování davů pomocí počítačových sítí (a to v době, kdy byl internet prakticky v plenkách – Enderova hra vyšla v roce 1985). Z mého pohledu se ale jednalo o slabší část knihy, neboť jsem se nějak nedokázala smířit s tím, že by něco podobného opravdu vymyslely zhruba dvanáctileté děti. To už ty strategické hry u cca 8letého Endera mi přišly snesitelnější 🙂
Bezesporu se však jedná o jedno z těch důležitějších a vizionářských děl, která se kdy na poli science fiction objevila. Enderova hra tvoří relativně uzavřený příběh, ale ve skutečnosti je součástí Enderovy ságy, která má dalších 6 dílů. Navíc k ní existuje i čtyřdílná Stínová série, která se na děj Enderovy hry dívá jinýma očima. Mě rozhodně autor ke čtení ostatních dílů navnadil – za sebou mám skvělý Enderův stín, o němž si můžete přečíst v samostatném článku, a chystám se na další.
Hodnocení
Enderova hra – Orson Scott Card
Ender’s Game, překlad František Nešpor
Laser-books, 1998, 294 stran
80-7193-050-4
Anotace
Lidstvo jen se štěstím odvrátilo zničující útok mimozemské civilizace úlového typu. A protože nejlepší obranou je útok, rozhodlo se pro protiúder. Zatímco se po dlouhou dobu vysílané vesmírné lodě blíží k území nepřítele, program pro výchovu mladých velitelů se snaží nalézt toho pravého vůdce, jenž by zneškodnil mimozemskou hrozbu jednou provždy. Zdá se, že tím pravým je Andrew „Ender“ Wiggin, geniální chlapec, jenž se v útlém věku stane hlavní nadějí na vítězství. Ovšem nároky na něj kladené jsou enormní, pokud zvítězí, stane se pachatelem xenocidy – absolutního vyhlazení mimozemské inteligentní rasy, a pokud prohraje, pak bude lidstvo vydáno na milost agresivnímu nepříteli. Žádný dospívající chlapec dosud nikdy nečelil tak vážné výzvě…
