Americká autorka Holly Black je v oblasti literatury pro mládež relativně známá (nejen) díky své Kronice rodu Spiderwicků. Pro mě však byla její Nejchladnější dívka ve městě Chladu, jež se řadí spíše do žánru Young Adult, prvním setkáním s ní. A musím říct, že mne nadchla…
I když není upírské téma v literatuře ničím novým a mohli bychom říci, že už bylo „vše vymyšleno“, Holly Black se s tímto tématem poprala více než slušně. Upírství je popsáno jako infekce, se kterou lze bojovat (znamená to sice X týdnů karantény a velkého utrpení, které málokdo zvládne, ale dá) a mezi lidi se rozšířilo kvůli chybě jednoho ze starších. Celý příběh má svou důkladně promyšlenou mytologii i pozadí, které se postupně dovídáme.
Co musím jednoznačně ocenit, je zasazení příběhu do moderní doby. Upíři jsou sice nebezpeční a jsou izolování ve městech Chladu, neznamená to ale, že by nebyli ve spojení se světem – živé vysílání z jejich večírků (samozřejmě s cenzurovanými záběry na pití krve, jak jinak) a kamery na každém rohu jsou běžnou součástí. Stávají se z nich tak internetové celebrity. Mimo jiné s tím souvisí také to, že se mnozí mladí vydávají do města Chladu zcela dobrovolně. Je to dobrodružství, o kterém neváhají blogovat – své fanoušky přece nemohou zklamat.
Samotný příběh Tany, jež se do města Chladu vydává dobrovolně společně se svým ex přítelem Aidenem, který je již nakažený a upírem Gavrielem, do jehož příběhu se nedobrovolně zamotává, je popsán velmi čtivě. Nenechá vás odpočinout, nepoleví ve své akčnosti a pomocí krátkých pohledů do minulosti přidává další a další otázky. Aidenovi podlehnete, Gavriela budete milovat a současně se jej bát a Tanu nebudete chtít opustit, abyste zjistili, co bude dál.
Nejchladnější dívka ve městě Chladu vás prostě chytne a nepustí až do poslední stránky. Jedinou drobnou chybičkou, která vám bude malinko kazit dojem ze čtení (i když, záleží na vaší vnímavosti), jsou drobné, ale přesto očividné, překlepy. Nemohu soudit, nakolik je knížka typickým zástupcem YA literatury, jelikož nejsem jejím typickým čtenářem, ale pro mě, jakožto fanouška fantasy, je velmi povedeným zástupcem minimálně tohoto žánru. Není totiž ani příliš brutální (upíři jsou samozřejmě krvelační, ale popisy jsou mírné), není ani příliš přeslazená (a tím nenarážím na žádné třpytivě diamantové upíry, Twilight se mi docela líbil taky :)), ani plná sexu (jako třeba True Blood)… Prostě vyvážený mix s dobrým příběhem.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Nakladatelství Omega, pokud Vás Nejchladnější dívka ve městě Chladu zaujala (a já doufám, že ano, je skvělá), skočte si pro ni třeba do Knihy Dobrovský 🙂