Román české autorky Aleny Mornštajnové, která vešla v poslední době opět do povědomí svým nejnovějším románem Tiché roky, vás chytne a nepustí. Je to příběh tří žen, tří generací a tří vzájemně propletených osudů jedné rodiny.
Očima nejmladší ze tří žen – Anežky, je zachycen příběh její babičky Anny a maminky Alžběty na pozadí československých dějin v průběhu tří čtvrtin dvacátého století. Právě období obou světových válek a komunismu bezprostředně ovlivňují životy všech tří žen. Příběh je sice vyprávěn víceméně lineárně od Anny až k Anežce, některé dějové souvislosti se ale dozvídáme až zpětně, když o nich mluví některá z žen nebo na ně vzpomíná. To pak čtenáře nutí, stejně jako jednotlivé postavy, částečně přehodnocovat jejich chování v dané situaci.
Slepá mapa je obyčejně neobyčejným příběhem. Anna, Alžběta i Anežka mají osudy podobné stovkám jiných žen a rodin ve stejné době. Ovšem právě to činí jejich vyprávění tak kouzelným. Je to, jako byste poslouchali vyprávět o svém mládí vlastní babičku nebo maminku, příběh prožijete s nimi, se všemi emocemi i dějovými zvraty. Z příběhu je jasně patrná určitá melancholie i smíření se s osudem, na druhou stranu se ženy nevzdávají a nejvíce „zaberou“ ve chvílích, kdy je to potřeba.
Celé vyprávění ale není samozřejmě pouze o ženách, každá z nich měla po svém boku nějakého partnera, přítele či člena rodiny, který jejich život více či méně ovlivnil. Mužský prvek tedy v celém příběhu rozhodně nechybí a je jeho nedílnou součástí. A že jejich osudy také rozhodně nejsou jednoduché.
Slepá mapa je knihou, která vás jednoduše pohladí na duši. Příběh není nijak překombinovaný, je uvěřitelný a velmi jednoduše a čtivě napsaný. Vzbuzuje porozumění, vyvolává zamyšlení, je lidský.
Hodnocení
Slepá mapa – Alena Mornštajnová
Host, 2013, 396 stran
978-80-7294-887-1
Anotace
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství.
Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv.
Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky.
Četli jste Slepou mapu, Hotýlek nebo Hanu od Aleny Mornštajnové?
Jak se Vám líbila?
